Pěstební činností bychom mohli nazvat soubor výkonů a opatření, kterými lesní hospodář realizuje péči o lesní porosty a to zejména v mladém věku, případně teprve vytváří vhodné podmínky pro založení porostu nového. Základní výkony lze v kostce charakterizovat takto:
Obnova lesa
Často je v souvislosti s obnovou lesa používán výraz zalesňování, který však není přesný. Zalesňováním jsou zakládány nové lesní porosty na nelesních půdách, zatímco obnova lesa je založení porostu nového na místě, kde se již lesní porost na lesním pozemku nacházel a byl z nějakého důvodu odstraněn, nejčastěji v souvislosti s mýtní úmyslnou těžbou, případně těžbou nahodilou, při které vznikla holina (není vždy podmínkou, například u podsadeb). Obnova se nejčastěji rozlišuje na přirozenou (generativní – ze semen) a umělou, při které se nový porost zakládá buď síjí nebo sadbou sadebního materiálu. V podmínkách zdejších městských lesů, při uplatnění pasečného způsobu hospodaření, převládá zdaleka obnova umělá a to sadbou sazenic lesních dřevin. Závěrem nutno dodat, že podle lesního zákona je každý vlastník povinen holinu do dvou let od jejího vzniku zalesnit.
Úklid klestu
Je prováděn po těžebních zásazích, zejména v místech soustředěných těžeb za účelem vyčištění a přípravy ploch před následnou výsadbou. Lze ho likvidovat štěpkováním, drcením (lesní frézou) nebo jen uklízet do hromad či valů, případně rovnou pálit. Od pálení se kvůli požárního nebezpečí a současně ochrany ovzduší v současné době upouští. Úklid klestu v příměstských lesích má rovněž estetický význam.
Ochrana lesních kultur
Rozlišujeme ochranu lesních kultur proti buřeni, proti zvěři, proti hlodavcům a také proti hmyzím škůdcům (např. klikoroh). Ochranou proti buřeni se rozumí odstranění konkurenčních travin a to buď mechanickým způsobem (mechanizovaně např. křovinořezem nebo ručně – kosou, srpem), kterému se také říká vyžínání nebo chemicky pomocí tzv. herbicidů. Buřeň může být odstraňována v lesních kulturách celoplošně nebo jen v pruzích.
Ochranou kultur proti zvěři rozumíme především aplikaci tzv. repelentů (ve formě nátěru nebo postřiku), které mají účinně zabránit poškozování kultur zejména proti okusu. Do této kategorie spadají i tzv. individuální ochrany (tubusy, chrániče a sítě), které na rozdíl od repelentů také chrání kmínky proti vytloukání.
Proti hlodavcům bývá v rámci chemické ochrany používána skupina přípravků, tzv. rodenticidů. Ochrana proti klikorohu se provádí nejlépe ošetřením sazenic ještě před výsadbou, případně pak po výsadbě postřikem některým z insekticidních přípravků. V současné době na lesním majetku klikoroh nepředstavuje vážné riziko.
Oplocování lesních kultur
Oplocování kultur se provádí jako velmi účinná ochrana před škodami zvěří, jakými jsou, okus, ohryz či vytloukání. Nejčastěji se k tomuto účelu používá speciální lesnické pletivo. Oplocenky lze stavět také z dřevěných dílů. Prosíme všechny návštěvníky lesa, aby tato ochranná zařízení nepoškozovali.
Prořezávky
Zpravidla se jedná o první významný výchovný zásah ve stadiu mlazin až tyčkovin. Je rozhodující pro ovlivnění (optimalizaci) cílové dřevinné skladby. Přednostně jsou odstraňováni neperspektivní jedinci.
Ochrana lesa
Ochrana lesa je zaměřena především na monitoring, prevenci a v nutném případě i na přímou ochranu zejména proti hmyzím škůdcům. Ale problematika ochrany lesa je pochopitelně mnohem širší, neomezuje se jen na hmyzí škůdce.
Hnojení lesních kultur
Hnojení si klade za cíl zlepšení růstových podmínek, zejména ve stadiu kultur. Hnojením se upravuje půdní chemismus, optimalizuje se komplex živin, důležitých pro zdárný růst. Většinou se používají tabletovaná hnojiva, která se aplikují v bezprostřední blízkosti kořenového systému sazenic.
Meliorace
Lesnické meliorace mají za cíl zlepšení stanovištních podmínek, na trvale zamokřených půdách bývají spojeny s úpravou vodního režimu. Ve zdejších lesích nejsou časté.
Vyvětvování
Vyvětvování je pěstební zásah, kterým odstraňujeme větve ze spodní části stromu. Provádí se zejména za účelem zkvalitnění bazální části kmene (eliminace tvorby suků). Lze ho provádět celoplošně, ale častěji před celoplošným zásahem se dává kvůli poměrně vysokým nákladům přednost vyvětvování pouze určitého počtu jedinců (cca 400 – 500 ks/ha). Vyvětvování, co by základní způsob tvarování dřevin, se realizuje jen u kvalitních a perspektivních jedinců z řady cílových dřevin. Hovoříme o tzv. kostře porostu.
Ostatní pěstební činnost
Zde se řadí ostatní činnosti, dříve neuvedené. Jedná se především o čištění pasek před výsadbou, výřez nežádoucích křovin a dřevin (zpravidla necílových hospodářských a konkurenčních), rušení oplocení při dosažení zajištění lesních kultur apod. Výčet je poměrně široký.