Největší část revíru Stará Bělá tvoří lesní komplex „Bělský les“, který se rozkládá na ploše 160 ha katastru Staré Bělé a Výškovic. Bělský les, zvaný též Studna, byl od roku 1272 součástí lenního statku Stará Bělá a sloužil majitelům léna – manům k uspokojování osobních potřeb a jako zdroj finančních příjmů. V roce 1653 se tento lenní statek stává majetkem olomoucké kapituly. Podle zachovaných archivních dokladů byl Bělský les v 17. století lesem jedlovým s hojným výskytem buku, dubu a lípy. Koncem 18. století se upouští od toulavých těžeb jednotlivých stromů a začíná se hospodařit pasečně. Na vykácené lesní plochy – paseky – bylo vyséváno semeno jehličnatých dřevin spolu se semenem břízy na ochranu před sluncem a mrazem. V roce 1931 kupuje městská obec Moravská Ostrava kapitulní statek Stará Bělá z důvodu získání pramenů městského vodovodu do majetku města. V roce 1935 bylo v Bělském lese vybudováno jímací a vodárenské zařízení pro zlepšení zásobování pitnou vodou. Zábor severovýchodní části Bělského lesa pro vojenské účely těsně před druhou světovou válkou byl negativním zásahem do lesního prostředí a vedl ke snížení jeho plochy. Rekreační funkce Bělského lesa začala nabývat na významu od počátku 20. století spolu s rozvojem města a nárůstem počtu obyvatel. Les by stále více navštěvován, přibývalo organizovaných akcí různých společenských a sportovních organizací. Soustavná a cílevědomá podpora rekreační funkce lesa byla zahájena v 70. letech. Severní část lesa, bezprostředně navazující na bytovou zástavbu, byla upravena na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Pro provozování rekreačně-sportovních aktivit byl zřízen areál zdraví. Starobělskými Lurdami je nazýváno malebné místo s lesním pramenem a kapličkou, vybudovanou z vysokopecní strusky v zástinu bukového porostu na jižním okraji Bělského lesa.
Další částí revíru Stará Bělá je lesní komplex Korýtko, který se nachází na okraji říční terasy řeky Odry v prostoru Zábřehu. Bývalé říční rameno Odry v prostoru Korýtka má vodu po celý rok a je využíváno k rybaření. Původním přirozeným přírodním společenstvem nivy jsou lužní lesy. Lužní lesy bývají pro návštěvníky nejlákavější na jaře, kdy se bylinné patro postupně proměňuje. Koberce sněženek vystřídají kyčelnice, sasanky, plicnivky, dymnivky a česnek medvědí.