Historie lesů

Ještě počátkem minulého tisíciletí pokrýval ostravské území rozsáhlý prales. Byl tvořen přírodními lesními společenstvy luhu od dubových bučin a bučin po jedlobučiny. Prales plnil významnou obrannou funkci, odděloval kmeny české od kmenů polských. Poloha území dnešního města na hranici tří vlastnických a politicko-správních celků - knížectví těšínského, knížectví opavského a hukvaldského panství - významně poznamenala jeho historický vývoj.

S kolonizací a vzrůstajícím osídlením území došlo k velkému úbytku lesů, kdy les ustoupil do nepřístupných poloh a do míst nevhodných pro zemědělské hospodaření. Lesy s produkční funkcí poskytovaly občanům města kromě otopu a stavebního dříví též krmivo a stelivo pro dobytek. Těžba uhlí a výroba železa významně ovlivnily i ostravské lesy. Poptávka po důlním dříví pro výdřevu chodeb a štol v dolech vedla k rozsáhlému velkoplošnému pěstování smrku při 60leté produkční době. Spalování uhlí v topeništích parních kotlů, ve vysokých a ocelářských pecích a koksovnách způsobilo rozsáhlé poškození ostravských lesů. Při první exkurzi Moravsko-slezského lesnického spolku v Ostravě v srpnu 1870 bylo konstatováno "mimořádné poškození jehličnatých porostů uhelným prachem a sazemi" a při další exkurzi v roce 1900 byla Ostrava označena "za oblast s nejvážnějším poškozením životního prostředí na celém evropském kontinentě".

Odumírání lesních porostů a snižování plochy slezsko-ostravských lesů rychle pokračovalo. Tehdejší správce polesí rodák z Moravské Ostravy Max Richter se počátkem 19. století v tisku obracel na akcionáře průmyslových a důlních podniků se žádostí, aby ze svých zisků finančně přispěli na urychlenou přeměnu poškozených jehličnatých porostů na listnaté. Poukazoval při tom na význam a důležitost lesa na obvodu velkoměsta "jako nádrže čistého vzduchu a místa odpočinku". Marně. Zůstal nevyslyšen.

Počátkem 20. století začal Magistrát města Moravské Ostravy s podporou vodohospodářské funkce lesů. V ochranném obvodu městského vodovodu v prostoru Hulvák a Nové Vsi byly založeny první lesní porosty s hygienickou ochrannou funkcí, za tímto účelem byl městem koupen lesní velkostatek Stará Bělá. K dalšímu rozšíření lesního majetku došlo v roce 1948, kdy bylo městu přiděleno polesí Bobrovníky z majetku dr. A. Rothschilda. V roce 1950 byl lesní majetek města Ostravy převeden do správy Státních lesů a po několika organizačních změnách se roku 1965 stal součástí Účelového lesního závodu Šenov.